11. 7. v sobotu je
CVIČENÍ JAKO UMĚNÍ S TEREZOU
&
WORKSHOP DEEPMAPPING ZAHRADY S TOMÁŠEM
v 15.00 Tereza Pražáková Kabůrková cvičením qigongu (čchi-kungu).
Podobně jako v loňském roce budeme pracovat s qi, naší myslí a obrazy.
Nově přibudou pohybová cvičení pěti prvků pro harmonizaci energetických drah a vnitřních orgánů.
Podložky na cvičení či jiné pomůcky netřeba.
Od 17.00 naváže workshop volné kresby Deepmapping zahrady s Tomášem Staňkem, který bude toho času na rezidenčním pobytu v Galerii VÝHYBKA. Čeká nás společné objevování a dokumentace zahrady kolem synagogy, jež se pod drobnohledem začne stávat až trnkovsky kouzelnou. Dotkneme se i možností a limitů mapování prostoru, vyzkoušíme několik technik a výsledkem bude jedinečná dokumentace jednoho jedinečného místa.
Vstupné na obě akce je dobrovolné.
Tereza Pražáková Kabůrková (1980) absolventka ateliéru fotografie Pavla Baňky na Fakultě umění a designu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Kromě své tvůrčí práce se věnuje specifickému odvětví - autorským printům - zvětšuje analogové fotografie pro řadu současných umělců, sbírek a sběratelů. Čchikung pravidelně cvičí v Praze a je připravena na nové žáky a žačky.
Tomáš Staněk (1994) absolvent ateliéru ilustrace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Kromě ilustrace a komiksu se věnuje zejména volné kresbě a malbě, produkci zinů, postgraffiti, stěnomalbě a rapu. Za publikaci Periferní průvodce Prahou byl nominován na cenu Czech grand design v kategorii ilustrátor roku 2025.
Vojtěch Kovářík
VÝSTAVA
Milevsko. Světlo
Ústředním tématem výstavy se vedle tmy, neviditelnosti a rozpadu obrazu stává světlo –
světlo pronikající průmyslovými halami, odrážející se v architektuře, vystupující z temnoty opuštěných interiérů i proměňující samotný obraz v téměř mizící stopu.
Součástí instalace jsou autorovy tiskové matrice a nové soutisky vznikající z překrývání
starších motivů. Tyto práce volně vycházejí z principu židovské genizy* – místa určeného k ukládání opotřebovaných textů a rituálních předmětů, které nejsou ničeny, ale ponechávají se přirozenému stárnutí a zániku. Kovářík tento princip přenáší do grafického obrazu jako metaforu paměti, vrstvení a postupného mizení původní informace. Výstava volně navazuje na aktuální publikaci věnovanou autorovi, kterou vydalo nakladatelství janfreiberg.cz
Významnou část instalace tvoří velkoformátové linoryty zachycující průmyslové interiéry, konstrukce hal, luxferové stěny a rozměrné prosklené plochy. V těchto obrazech je architektura prostředím, v němž se odehrává střet světla a tmy. Světlo zde proniká skrze konstrukce budov, odhaluje lidské postavy a současně je nechává mizet v prostoru.
Industriální stavby se proměňují v místa nesoucí stopy lidské práce, času a postupného
zániku.
Druhý okruh výstavy tvoří práce inspirované interiéry kostnic a sakrálních prostorů.
Motiv kostí, opuštěných míst a stop minulých životů zde spíše připomíná trvání, než aby
ilustroval smrt. Kováříka zajímá okamžik, kdy se původní význam věcí vytrácí a zůstává jejich otisk. Světlo zde vystupuje jako prostředek zviditelnění toho, co bývá běžně skryté.
Třetí vrstvu výstavy představují nové práce vznikající z dřívějších matric. Motivy osamělých židlí, vycpaného ptáka, preparované kachny, pohledů do temných interiérů nebo vzdálené krajiny nejsou vystaveny jako jednotlivé obrazy, ale jako součást procesu proměny. Překrýváním více tiskových vrstev, soutiskem dvou odstínů černé a opakovaným používáním starších matric vznikají obrazy, v nichž se část informace ztrácí, zatímco jiná se nečekaně zvýrazňuje. Původní motiv přestává být definitivním sdělením a stává se materiálem pro další interpretaci.
Princip genizy se promítá i do celkové koncepce instalace. Vedle hotových tisků se v prostoru objevují matrice, zkušební otisky, nepovedené tisky i nové varianty starších motivů. Návštěvník sleduje výsledná díla, ale i jejich předchozí podoby, stopy používání a proces postupného vzniku a zániku obrazu.
°výstava - VZORY°
Z nuly něco… tvůrčí proces – tak by se dal nazvat projekt,
který propojuje lidi, motivy a látky v jedinečnou mozaiku kreativity.
Na jaře, krátce po otevření Sdíleného ateliéru, Galerie VÝHYBKA oslovila všechny, kteří s nimi v minulosti spolupracovali – vystavující, kurátory i přednášející – a pozvala je k účasti na experimentu s potiskem látek.
Každý, kdo měl chuť se zapojit, mohl zaslat libovolný motiv ve stanoveném formátu. Motivy, které k nim dorazily, následně připravili k tisku a na podzim vše realizovali technikou sítotisku v pražském ateliéru PVNX23.
A vzniklo z toho něco opravdu výjimečného.
V roce 2026 nás čeká další fáze projektu – šití, stříhání a špendlení – a ještě před tím můžete motivy vidět na výstavě ve VÝHYBCE - v Nové synagoze. Instalace stále pokračuje a vzhledem k zimnímu období je přístupná po předchozí domluvě.
Projekt se mohl uskutečnit díky nadšení a kreativitě všech zúčastněných, mezi nimiž jsou:
Bartvorka, Petra Bolková, Danča, Efka, Exot 98, Václav Girsa, Tomáš Hrůza, KlárkaJeŠťastná, Vágus, Lucie Kokrmentová, Barbora Mullerová, Ivana Nováková, Shindy, Martina Špinková, Jolana Teuberová, Vltavína, Maty a František.
Velké díky patří také všem, kteří nás podporovali technicky a organizačně: Martinu Kubátovi, PVNX23, Shindymu a Martinu Kučerovi.
Projekt VZORY je o kreativitě, spolupráci a o tom, jak z jednoduchého nápadu může vzniknout něco krásného a hmatatelného. Přijďte se podívat a nechte se inspirovat procesem, který propojuje nápad s látkou a lidi mezi sebou
